První zmínky o holdování fotbalu v Sezemicích spadají do období před I. světovou válkou. Hrálo se na improvizovaně upravených hřištích, nejčastěji u silnice před stodolami Na Obickách (dnes Mezi Mosty). Zmíněné období charakterizoval v letech pozdějších sezemický učitel a sportovec Jaroslav Panáček následovně: „Mnoho protivenství museli snášeti hráči, zejména od starších občanů města, vážných a usedlých sousedů, kteří se kabonili nad spouští, jaká se uhnízdila u hranic města.“ To však neodradilo snahu mladých příznivců fotbalu založit svůj sportovní oddíl. Jejich úsilí a naději založit vlastní sportovní klub již v roce 1913 však zmařila I. světová válka.
Sezemičtí příznivci fotbalu o sobě dali znovu vědět krátce po skončení války. K založení Sportovního klubu SK Sezemice, v němž hrál hlavní roli fotbal, došlo již v dubnu1919. Zakládajícími členy byli fotbaloví nadšenci Karel Kopecký, Antonín Slavík, František Láznický, Karel Šíba, Eda Slavík, Bedřich Novák, Jan Slavík, Josef Zahálka, Josef Hybský, Josef Jedlička, František Prokeš a Jan Chvojka. Posledně jmenovaný byl zvolen prvním předsedou nově ustaveného klubu. Přes velké finanční potíže klubu se podařilo již 1. května 1919 zaplatit sto korun jako zálohu na první kopačky. Dne 18. května 1919 byl SK Sezemice přijat do Východočeské župy fotbalové (VŽF) a již následující týden, 26. května 1919, vyjel koňský povoz pana Christena se sezemickými fotbalisty do Holic k jejich prvnímu fotbalovému zápasu s SK Holice. Přestože mladí sezemičtí fotbalisté v sestavě J. Půlpit, J. Jedlička, F. Láznický, A. Slavík, bratři Sedlaříkové, bratři Slavíkové, B. Novák, J. Zahálka a J. Richter vedli v prvním poločase 2:1, nakonec odešli poraženi skórem 12:2. Vysoká prohra v prvním utkání hráče neodradila a o jejich následném výkonnostním vzestupu svědčí i výsledek se stejným soupeřem o dva roky později 2:2.
Všechny fotbalové zápasy se až do roku 1920 hrály na hřištích soupeřů. V tomto roce se podařilo na pronajatém poli za stodolami Na Obickách vybudovat v Sezemicích fotbalové hřiště. Od té doby mohli sezemičtí fotbalisté hrát i v domácím prostředí před vlastními fanoušky. Rok od svého založení měl SK Sezemice na pět desítek aktivních členů, pět desítek přispívajících, tři desítky členek a dvě desítky dorostenců. V roce 1920 sehráli sezemičtí fotbalisté, nováčkové fotbalové župy, 27 zápasů s celkovým skóre ve prospěch SK Sezemice 88:57. Jejich soupeři byly kluby SK Střebeš (dnes Třebeš), Studentská XI Pardubice, SK Hradec Králové jun., SK Slovan Familie (dnes Slovany), SK Úředníci Petrolka Pardubice, SK Choceň, SK Třebechovice, SK Čechie Hradec Králové a SK Sparta Pardubice.
Nový rok 1921 zahájil SK Sezemice zápasem se svým rivalem SK Holice se slibným výsledkem 2:2. I přes dobrý vstup do nového roku se rok 1921 stal pro klub kritickým a hrozilo jeho zrušení. Rok následující dal za pravdu všem, kteří bojovali o záchranu klubu, v historii klubu byl rok 1922 jedním z nejúspěšnějších. Z 28 fotbalových zápasů sehrál 17 vítězných, 5 nerozhodných a 6 prohraných. Porazil SK Přelouč 3:2, SK Heřmanův Městec 3:0, Slovan Pardubice 5:2, Slatiňany 6:0 a řadu dalších favorizovaných mužstev. Ve stejném roce vyhrálo mužstvo SK Sezemice ve složení Nebeský, J. Slavík, F. Zahálka, Hrubý, Novák, A. Slavík, Richter, Sandhaus (otec herce VČD Pardubice Milana a ochotnického herce J. K. Tyl Sezemice Josefa), E. Slavík, Hyksa, Havránek soutěž o Stříbrný pohár VŽF, když nejprve porazilo favorizovaný celek SK Pardubice na jeho hřišti 3:2, v semifinále zdolalo SK Svítkov 3:1 a ve finále SK Nemošice 6:1. Mužstvo SK Sezemice se domů vrátilo s velkým stříbrným pohárem, byl to úspěch, na který se ještě dlouho vzpomínalo.
Prvních pět let sportovního klubu uběhlo se střídavými úspěchy i neúspěchy, s neustálým sháněním tolik potřebných finančních prostředků. V srpnu 1924 oslavil SK Sezemice pět let trvání klubu sportovní slavností, jejímž vyvrcholením byl zápas s pražským mužstvem AFK Union Žižkov, ve kterém SK Sezemice zvítězil v poměru 6:2. Ve stejném roce se vypravilo sezemické mužstvo na Slovensko, na svůj nejvzdálenější zájezd v dosavadní historii klubu. Zde sehrálo zápas s SK Žilina a přes porážku 3:1 na zájezd i vřelé přijetí na Slovensku všichni rádi vzpomínali.
Období druhé poloviny dvacátých a počátku třicátých let spojených s hospodářskou krizí bylo pro sezemický fotbal již méně úspěšné, probíhající v obavách o existenci klubu. Až sezona 1934–1935 znamenala pro sezemický fotbal splnění snu. SK Sezemice vyhrál pardubické oddělení I. B třídy před AFK Přelouč a postoupil s Novo Chrudim do I. A třídy VŽF. V této sezoně se SK Sezemice mohl pochlubit například vítězstvími nad Slovanem Pardubice 3:2 a 3:0, nad Novo Pardubice 7:0 a 3:1 a nad Ústí nad Orlicí 3:2 a 10:2!
Za neúspěšný lze označit rok 1937, který byl i rokem návratu do I. B třídy. V tomto roce utrpěl SK Sezemice i nejvyšší porážku 15:0 od AFK Pardubice. Avšak o dva roky později se SK Sezemice opět vrátil do I. A třídy. Mužstvo v širším složení Krejčík, Horák, J. Novák, Mareš, Štancl, Štegl, E. Novák, M. Zahálka, Kalvoda, Říha, bratři Kameničtí, Bělský, Schejbal a Hyksa poráželo i ty nejsilnější soupeře, jakými byly AFK Přelouč (4:2), AFK Chrudim (3:2), Novo Chrudim (4:3), Čáslav (4:0 a 3:1), Svítkov (2:1), Slovan Pardubice (5:2 a 2:0), Slavoj Pardubice (5:4) a Sparta Kutná Hora (5:0). Následně zaznamenávalo mužstvo střídání úspěchů s neúspěchy. Mistrovské zápasy v sezoně 1940–1941 odsoudily SK Sezemice znovu k sestupu do I. B třídy a v roce 1942 mužstvo opět postoupilo do I. A třídy.
V souvislosti s reorganizací a sjednocováním tělovýchovy a sportu v poválečném Československu hráli od počátku padesátých let sezemičtí fotbalisté pod klubovým označením DSO (Dobrovolná sportovní organizace) Spartak Sezemice a od roku 1957 jako TJ (Tělovýchovná jednota) Spartak Sezemice. Mezi velké úspěchy v dějinách sezemického fotbalu patří vítězství v Krajském přeboru v roce 1953, vítězství Krajského poháru na počátku 70. let, ale i postup A-mužstva Spartaku Sezemice do Krajského přeboru na počátku 80. let minulého století.
Smutným dnem byl pro sezemický fotbal 4. červen roku 2000, kdy v nočních hodinách vznikl na sportovním hřišti TJ Spartak Sezemice požár. Shořel dřevěný objekt za kabinami a ohni padl za oběť archiv, míče, dresy i inventář. Tolik ze starší historie sezemického fotbalu.